DWD.cz

Po Evanescence v čele s uhrančivou Amy Lee tak Rock for People přiváží další „tvrdou“ kapelu, jíž vládne nepřehlédnutelná a především nepřeslechnutelná frontwoman – yorkshirskou partu Marmozets. „Zpěvačka Rebecca “Becca” Macintyre je poměrně výjimečným úkazem. Živočišná a nezkrotná frontwoman, která ovládá pódium zcela jiným způsobem, než drtivá většina sofistikovaných, křehkých a filosofujících žen, řešících rány duše, těla i světa, nebo dámy, plnící spíše funkci ozdoby pódia,“ líčí jeden ze zakladatelů festivalu Michal Thomes. „Tohle je skutečná rockerka, o jaké každý fanoušek sní.“ 

Marmozets patří k tomu nejčerstvějšímu a nejzajímavějšímu, co lze na současné britské scéně slyšet. Jejich tvrdá muzika umně kombinuje ostré riffy s chytlavými nápěvy i rafinovanějšími rytmickými vzorci a je zároveň plná energie a svébytné vnitřní chemie. Jejich předloňský debut The Weird and Wonderful Marmozets sklidil nadšené ohlasy kritiky a obsadil čelní příčky v kategorii UK Rock & Metal Albums. A proslýchá se, že se letos dočkáme nového alba. 

Slaves sice tvoří jen duo ve složení basista a zpěvák Laurie Vincent a bubeník a zpěvák Isaac Holman, ale vydají za celý orchestr. Svojí názorově jasně vyhraněnou a energií sršící muzikou si podmanili již spoustu posluchačů. Debutové album Are You Satisfied  z roku 2015 obsadilo v UK Album Charts osmou příčku a získalo také nominaci na prestižní Mercury Music Prize, o rok později vydali s velkým úspěchem druhé CD Take Control s hostujícím Mikem D z Beastie Boys. Nasazení, se kterým Slaves nastupují na pódium a verva, s níž v nekompromisním setu povětšině krátkých úderných songů drtí publikum, jsou již legendární. „Ručíme za to, že vystoupení Slaves na letošním RfP bude nezapomenutelným zážitkem pro každého fanouška energické a upřímné muziky,“ dodává s úsměvem Michal Thomes.. 

Vstupenky jsou v prodeji na www.rockforpeople.cz. Aktuální edice celofestivalových pasů je až do
31. 3. 2017 (nebo do vyprodání edice) v prodeji za cenu 1800 Kč. K dispozici jsou také kombotickety nebo speciální edice vstupenek pro juniory od 15 do 17 let za cenu 1300 Kč. 

Marmozets

Dvě talentované sourozenecké party z Bingley v hrabství West Yorkshire založily ještě na základní škole kapelu, která dnes patří k tomu nejčerstvějšímu a nezajímavějšímu, co lze na současné britské scéně slyšet a vidět. Tři z rodiny Macintyreových a dva Bottomleyové jsou poněkud zjednodušeně a ne zcela správně řazeni do škatulky math-rocku. Nejdůležitější je však fakt, že jejich tvrdá muzika, která umí ostré riffy zkombinovat s chytlavými nápěvy i rafinovanějšími rytmickými vzorci, je plná energie a svébytné vnitřní chemie. Zcela výjimečným úkazem je pak zpěvačka Rebecca “Becca” Macintyre, živočišná a nezkrotná frontwoman. Chvílemi kvílí jako siréna, její hrdlo dokáže vztekle vrčet, neupravená divoká hříva vlasů vlaje kolem extaticky staženého obličeje s uhrančivým pohledem. “Nás neuvidíte společně poskakovat do rytmu, nikdy neroztleskáváme lidi,” řekla Becca v jednom rozhovoru: “To je bullshit, na to zapomeňte. 

Kapela, která přešla v roce 2013 k renomovanému labelu Roadrunner Records, zde vydala o rok později úspěšný debut  The Weird and Wonderful Marmozets, který obsadil třetí příčku v kategorii UK Rock & Metal Albums. Marmozets byli nadšeně přijati na předních britských festivalech: Mají již pomyslné skalpy ve formě náramků s označením “Artist” z Glastonbury, Download Festivalu, Reading & Leeds Festivalu a mnoha dalších. Letos v létě do téhle kolekce přibude i řada evropských, v čele s Rock for People.

Slaves

Kytarista, basista a zpěvák Laurie Vincent a bubeník a zpěvák Isaac Holman se potkávali zběžně již během teenagerských let v rodném britském hrabství Kent, ale poznali se blíž, až když Vincent nastoupil do Holmanovy kapely Bareface. Muzikantská chemie začala fungovat a brzy se sami dva vypravili na nekompromisní cestu za vlastním hudebním výrazem.  Začátky v roce 2012 zdokumentovaly ještě nezávislé labely, na jaře 2014 však s podpisem u Virgin EMI přichází průlom: Singly Hey a The Hunter začaly rotovat na BBC Radio One. V interview pro Guardian přiznali oba interpreti paradox, že nejvíc překvapeni z úspěchu na jinak vlastně mainstreamových vlnách byli oni sami: “To že nás hrají pro masy, je prostě zvláštní,” říká s úsměvem Holman (jehož mimochodem označil stejný list jako jediného zpívajícího bubeníka s kontraktem u major labelu, který stojí za bicími), a dodává: ”Skoro zapomeneš, že to je tvůj vlastní band a říkáš si ‘Díky, ty zatracený Radio One, že hraješ i takovýhle fláky, který nejsou zas jen další love song”’.