DWD.cz

Mohl by jsi ve stručnosti shrnout existenci kapely od prvopočátku po současnost?

Začal bych asi od roku 1998, kdy jsem kapelu založil. Z původní sestavy jsem zůstal jediný, ale kapela se postupem času různě vyvíjela. V již zmiňovaném roce jsme spolu natočili první demo, které bylo takové dost punkové. Jako další přišlo na řadu natočení promo-dema, což bylo v době, kdy začala frčet taková ta nu-metalové éra, která se na našem stylu taky hodně podepsala. Je pravda, že v té době mě to hodně bavilo, psali jsme české texty a v tou dobou jsme tím opravdu žili. Pak přišel takový ten počátek hard-coru. I když, to co jsme hráli, bych hard-corem nejspíše nenazýval. Tou dobou vyšlo album TOBĚ BESTIE, kde jsme skládali také ještě české texty. Na natáčení desky se podíleli i hosté jako: Locomotive, Forth Face nebo Colp. V tomto období přišla další personální změna v kapele a to na postu bubeníka, který vážně onemocněl. I přesto, že se mnou kapelu zakládal, tak mu nezbývalo nic jiného než nás opustit. Na místo něho přišel Přema, se kterým jsme to rychle dali do kupy a začali hrát trošku odlišnej styl. Něco na způsob HATEBREED. Vždycky jsme muziku dělali tak, jak jsme to cítili! Nikdy to nebyl kalkul v tom smyslu, když frčí tohle, tak to tak budeme dělat. No a v této obměněné sestavě jsme natočili společně s brňáky Pitbull Diesel album The Split, kde se poprvé objevila písnička Respekt, na kterou jsme pak natočili i klip. Po natočení tohoto alba, došlo k další personální změně v kapele a to na postu baskytaristy a kytaristy. Tyto mezery zaplnili kluci z Jihlavy a to: Jirka George Máca a Kokeš, který s námi hrál opravdu krátce a vzápětí byl nahrazen Ondřejem.  V této sestavě jsme začali dělat takovou hudbu, která je hodně podobná té co děláme v současnosti. Řekněme metal-rock, metal-core. Já osobně to škatulkování nemám moc rád, ale budiž. V této sestavě jsme natočili singl Between Heaven And Earth a tím nastal ten největší zlom v naší hudební kariéře. Dostali jsme nabídku, jet na turné s kapelou Pro-Pain! Tam jsme se jako kapela opravdu ucelili a sehráli. Pak přišla deska IN HELL, kterou jsme točili poprvé ve spolupráci s producentem Rolandem Grapowem, následně na to jsme dostali druhou nabídku na turné s Pro-Pain, kde jsme se obě bandy  opravdu hodně skamarádili. No a už skoro současnost a to deska LIFE AND STUFF, kterou jsme natočili minulý rok, také v produkci s Rolandem Grapowem.

Jaké byly tvoje hudební začátky? Byl jsi takový ten typ co doma seděl od nevidím do nevidím, brousil si prsty na kytarovém hmatníku?

Já co se týče hraní, tak jsem začínal s klasickou hudbou, mám udělanou takovou tu klasickou „kytarovku“. Studoval jsem „pajdák“, kde jsem hrál na klavír, flétnu apod. Jinak, začínal jsem tak, že jsem doma drhnul Metallicu - Enter Sandmen a Nothing Else Matters.  Dá se říct, že 90% „metaláků“ začínalo obdobně. Potom přišla puberta a s ní Machine Head a Sepultura. Nicméně jeden z mých nejdůležitějších hudebních kroků vůbec byla návštěva u Miloše Dodo Doležala, který mi opravdu ukázal jak hrát. Vedle Doda to byl také George z Titanicu, Ashok z Root apod. Byl jsem samouk a snažil jsem se z toho dostat co šlo.

Jakým způsobem skládáte, když chystáte materiál na novou desku?  Je někdo z Vás vyloženě taková ta tvůrčí osobnost?

Ona každá ta naše deska měla něco jiného do sebe. Třeba desku SPLIT jsme natáčeli celou v garáži. Taková ta „garážovka“. U singlu Between Heaven And Earth a IN HELL jsme začali hodně využívat nahrávací software a každý jsme už natáčeli doma. Tímto způsob vlastně vznikla celá deska IN HELL. Já s bubeníkem jsme si natočili nějaké svoje představy, pak přijeli kluci z Jihlavy, kteří dotočili zpěvy. I deska LIFE AND STUFF byla také, až tedy na pár věcí celá natočena doma. Dá se říct, že 80% veškeré hudby jsem dělal já s Přemou a kluci z Jihlavy pak hodně zapracovali na zpěvech. No a tímto stylem pokračujeme i nadále. Má to tu výhodu, že  nemusíme mrznout ve zkušebně.

Když se ohlédnu zpětně, tak na albu IN HELL v roce 2008 jste nazpívali duet Red Rivers s frontmanem   známé hardcorové bandy Pro-Pain – Gary Meskillem. Jak probíhala spolupráce a kdo z Vás měl tu prvotní ideu oslovit právě Pro-Pain?

Začalo tím, že jsme dostali nabídku jet s Pro-Pain na turné. Jsou to opravdu výborní kluci, jen co je pravda. Na turné se nám třeba přihodilo to, že přišel pořadatel a oznámil nám, že hrát prostě nebudeme. Na to se probudil Gary, vylezl z autobusu a řekl: „Ti tady hrát budou! Budou mít i stejné jídlo a pití jako my!“. Vždycky se chovali na férovku a asi je i ta naše muzika bavila. To se ukázalo, když jsem poprvé oslovili Garyho, jestli by si s náma nezazpíval jednu pecku. Jeho reakce byla opravdu bleskurychlá: „ANO, samozřejmě!“. No a když se pak točila deska, tak jsme udělali pecku, kterou jsme defacto ušili přímo na míru pro Pro-Pain. Poslali jsme Garymu mnou předzpívanou verzi, aby tak zhruba věděl jak si to představujeme a on nám obratem během 2 dnů poslal nazpívanou nahrávku, po jejímž poslechu bylo všem hned jasné, že jí tam musíme nasmažit. Prostě pecka!

Při natáčení posledního alba LIFE AND STUFF se odehrála hodně podobná situace, tentokrát ve spolupráci s Derrickem Greenem ze Sepultury.  Dá se říct, že už je to takový váš rituál, přizvat si známého hosta, který si s vámi nazpívá jednu pecku?

Je pravda, že to hostování mě napadlo už v době alba TOBĚ BESTIE, kdy jsme si pozvali hosty jako: Locomotive, Forth Face a Colp. A to už tou dobou byla pro mě opravdu velká čest. Pak byla možnost oslovit Pro-Pain, no a posléze i Sepulturu, se kterýma jsme odjeli turné po Čechách. Dali jsme řeč s Derrickem Greenem a on na to, proč ne. Tak jsme mu zavolali a následně na to jsme jeli k Arminu Effenbergerovi z kapely CARTONAGE do studia, kde jsme to natočili a nafotili.

Ještě se tedy vrátím k vašemu prvnímu debutovému albu IN HELL, které vyšlo ve spolupráci s producentem Rolandem Grapowem (kytarista MASTERPLAN). Jak by jsi zhodnotil  průběh natáčení pod taktovkou Grapowa a celkově i jeho přínos na desku?

Dalo nám to strašně moc!  Roland nás naučil skoro vše, co je třeba pro správné fungování ve studiu. Byl to opravdu profík a už dopředu přesně věděl, jak má co znít. Nebylo to tak, jak mi kolikrát přijde v Čechách – Ono to nějak dopadne. Ta spolupráce byla opravdu parádní a jak říkám, naučil nás strašně moc. Kupříkladu nahrávání kytarových polyfonií. Pochopili jsme spoustu různých melodií a díky tomu je deska LIFE AND STUFF celkově na daleko vyšší úrovni než předešlé desky. Kolikrát si ale říkám, že je tím ta deska možná až moc přeumělkovaná a dost přesypaná. Roland nás totiž vedl stylem: „teď tam dejte tohle, teď tohle.“ a najednou z toho vznikla velká hromada. Na pár recenzích jsem se dočetl, že už je tam toho moc a člověk místy ani neví, na co se má soustředit. Mně osobně se to ale líbí.

V minulém roce jste vydali další řadové album LIFE AND STUFF. Mohl by jsi prozradit, co je na tomto albu nového třeba oproti zmiňovanému IN HELL? Uchýlili jste s k nějakým odvážnějším experimentům třeba při aranžích?

K experimentům ani ne. Cíl kapely byl natočit hlavně rockovou desku a nezapomenout na staré kořeny. Chtěli jsme udělat dobrý a hlavně melodický písničky. To byl náš cíl. Teď, když se na to dívám zpětně, tak jsme toho neměli dělat až tak moc. Tím jsme právě docílili toho, že je ta deska opravdu hodně multižánrová. Je tam i jedna věc, jak říkám ala Depeche Mode – Black Market’s Soul, která z té desky třeba úplně vybočuje.

Vaší poslední desku také produkoval Roland Grapow,  je vidět, že jste s jeho prací opravdu spokojeni. Myslíš, že se stane takovou vaší producentskou stálicí, jako byl třeba Bob Rock pro Metallicu?

Udělali jsme spolu sice dvě desky, jsme spolu nadále v kontaktu, ale přemýšleli jsme o tom, že zkusíme oslovit nejspíše někoho jiného a zaměříme se na ne až tak metalové věci. On to Roland tou svojí produkcí tak stáhnul, že to bylo vyloženě jen metalový, což do budoucna určitě nechceme. Jak říkám, chceme prostě zkusit něco jiného.

Jednu pecku z alba LIFE AND STUFF mohli fanoušci zaslechnout v kinech jako soundtrack  k filmu režiséra Petra Nikolaeva – LIDICE. Dá se říct, že jste se dali i na filmovou hudbu?

To vzniklo tak, že jsem někde kalil s koproducentem tohoto filmu a při té příležitosti jsem mu dal naší novou desku. On mi hned zpětně volal, že je velká škoda, že jsme se mu s tou deskou nepřipomněli dříve. Nakonec ho ale píseň Black Market’s Soul, tak oslovila, že jí ve finále do soundtracku k filmu opravdu zařadil. No a díky tomu jsme teď spolu začali spolupracovat, dostali jsme nové nabídky a teď máme možnost skládat i rockové songy pro filmovou hudbu.

Ve Zlíně jste předskakovali švédské formaci In Flames a brazilské Sepultuře , jaké to bylo hrát po boku svých vzorů?

Opravdu to byl velký zážitek a já si nesmírně vážím každých takovýchto situací. Dám příklad. Když jsem stál u nás v rockovém klubu GoGo ve Znojmě, tak jsem měl sen si tam zahrát. Tento sen jsem si splnil a šli jsme dál. Sen hrát v Trutnově, splnil jsem si ho. Sen hrát na Master of rock, splnil jsem si ho. A teď nám zavolali, jestli si nechceme zahrát po boku In Flames. Což byla nabídka, která se neodmítá. Hráli jsme s nimi dokonce i v Polsku, kde to bylo ještě lepší než tady v Čechách. Lidi nás tam vzali opravdu výborně, prodali jsme spoustu cd-ček, triček a celkově ta odezva byla opravdu parádní. Co se týče ještě těch koncertů. Pokud vše šlapalo tak, jak tour-manažer řekl, tak nebyly žádné problémy. Navíc po turné s Pro-Pain a Sepulturou jsme byli vycvičení v tom, jak všechno funguje a opravdu jsme kmitali tak, aby všechno fungovalo jak má.

Na vašem Facebooku jsem si na fotkách všimnul, že máte nového člena a to na postu baskytaristy. Co Vás vedlo k obměně sestavy? Přeci jste spolu fungovali už poměrně dlouho.

Důvodem odchodu George byly rodinné důvody. Nebyl už schopen kapelu stíhat a celkově už pro něho ta muzika nebyla takový ten životní styl, jako je třeba pro mě a pro kluky. To tahání beden na koncertech je sice strašný, ale děláme to, protože nás to baví. No a vzhledem k tomu, že už to nefungovalo v tomto, tak jsme si řekli, že to nebudeme lámat přes koleno a ukončíme to zavčasu. Teď k nám přišel nový člen, Kosťa, který je opravdu výbornej. Je to mladej kluk a dostává do nás zase tu mladou krev, čímž nás hodně nastartovává. Má ještě takové ty vize, které jsme už možná prokoukli a říkáme si o nich, že už nejspíše smysl nemají. On je takový ten typ, co si jde za tím, že to smysl prostě má. Díky tomu zase jako kapela o něco lépe fungujeme. Tedy určitě lépe! Předtím už jsme byli unaveni z toho, jak se George trápil a jak to pak i nás nebavilo. Problém, který po odchodu George nastal byl v tom, že on vedle hraní i dost zpíval. Tuto roli musel teď převzít náš druhý kytarista Ondřej, který vlastně už při natáčení LIFE AND STUFF nazpíval půlku desky.

Když si vybavíš všechny kapely, se kterýma jste doposavaď vystupovali, ať už tedy tuzemské nebo zahraniční, s kým se vám hrálo nejlépe nebo s kým máte nejpříjemnější zážitky?

Určitě ten Pro-Pain! To by jsi musel zažít. Když jsme s nima na tom turné dohráli koncert a museli jsme hned sednout do auta a jet na další místo, abychom vůbec stihli další. Bylo to hektický, ale kluci z Pro-Pain nám opravdu hodně pomáhali a to po všech stránkách. Prostě neuvěřitelný! Byly to opravdu hodně tvrdý chvíle, kdy jsme pořád jezdili a spali jsme měsíc nacpaní v autě. Byl to opravdu masakr, ale také ty nejlepší chvíle, které jsem kdy zažil.

Já ti Dave moc děkuji, chtěl by jsi něco vzkázat čtenářům a fanouškům?

Fanouškům bych chtěl vzkázat, že jsem opravdu moc rád za to, že pochopili jak naší muziku, tak i naší novou desku. Nikdy to nebyl žádnej kalkul, že jsme se chtěli dostat dál. V České republice se nikdo nedostane dál s touto muzikou! To my už dávno víme. Kdybychom to brali jako kalkul, tak dneska hrajeme jako Klus nebo třeba jako Kabát. Děláme jen to, co nás baví a vyvíjíme se dál a dál. Každý, kdo si tu naší desku koupí a nezanevře na ní hned, tak pochopí, že je v tom opravdu kus našeho života. Na druhou stranu už neřeším lidi, kteří na nás nadávají, že je to sračka apod. Chyba hudebníků je, že se chtějí zavděčit všem, což prostě nejde. Hlavní ale je, aby lidi dál chodili na živou muziku. Když nebudou chodit a nebudou kupovat desky, tak to hold fungovat nebude.

Závěrem bych chtěl ještě poděkovat všem skvělým kámošům, kteří nám z deskou pomohli. Ať už je to Aleš Weizer (ex Ebola Joy), který se postaral o veškeré samply a Aleš Hyvnar (Al-Yaman, ex Cartonage), který nám pomohl se zpěvama. Dále Jirka Ludvik a cely komorní orchestr co natočili smyčce, určitě také Michal Hladík, který vytvořil vynikající cover desky. Všem moc děkujeme, jelikož bez nich by deska LIFE AND STUFF byla jen polovičním dílem.

To byl OZYX z kapely X-CORE a já se budu těšit příště s dalším rozhovorem. REZZI

Více informací na:

www.facebook.com/xcoremetal

bandzone.cz/xcore

www.x-core.cz