DWD.cz

Do Supraphonu se dostavilo 50% kapely. Nelehkého úkolu stále dokola vymýšlet odpovědi se ujal kytarista a producent v jedné osobě Leo Holan a vládce bicích Martin Pelc.

Jak vznikal text a hudba k albu Sliby & Lži?
M: U nás píše texty hlavně Petr Hrdlička (zpěvák, pozn.red.) a myslím, že je to z velký části z jeho zkušeností a pocitů, dalo by se to nazvat autobiografie. A co se týče muziky, netuším, jak to Tomáš dělá :)
L: Já jsem něco psal k minulým CDs, ale u tohoto jsem měl spoustu jiné práce.

Na albu je píseň "Vidím svět prázdnej", opravdu ho tak vidíte?
M: Úplně prázdnej ho nevidím, ale některý věci jsou nastavený tak, že jediný, na co se může člověk spolehnout, je, že ho chtějí okrást, podvést nebo s ním vyjebat.
L: Já myslím, že u téhle písně šlo především o momentální rozpoložení, když to Petr psal. Jsme jinak optimisti a celkem veselá parta. Tuším, že to byla spíš reakce na nějakou konkrétní situaci, kterých je samozřejmě čím dál víc, bohužel.

Jako pilotní singl jste si vybrali "Poslouchej", proč právě tento song?
L: Chceš pravdu nebo lež? :D Jedna varianta je taková, že jsme sami nevěděli, dostali jsme nějaký tipy a tady na Supraphonu jsme rozestali demosnímek. Pár lidí tu hlasovalo a vyšlo z toho "Poslouchej".
M: No to je právě ta lež! Pravda byla taková, že firma vybrala úplně jinej singl a my jsme se nasrali a pustili tam radši tohle.

Prý bude k vidění také videoklip k písni "Poslouchej", můžete mi k němu něco říct?
M: Máme vytipovaný lidi, kteří by o to měli zájem, ale ještě jsme nevybrali nikoho konkrétního, takže ani nevíme, kdy přesně klip uvidíš.
L: Ještě se ani nenatáčí, je to ve fázi zařizování, ale samozřejmě mám hrubou představu. Takový nástřel: hlavní protagonista, nejspíš to bude Petr (Hrdlička, pozn. red.), bude nahlížet do určitých komnat, kde se budou odehrávat určitý druhy lidského počínání.

Bylo nahrávání této jubilejní desáté desky Sliby & Lži něčím zvláštní?
L: Každá deska je svým způsobem jedinečná, hlavně v době, kdy se točí. Bylo to rozhodně náročnější a věnovali jsme tomu mnohem víc času. Deska se začala připravovat v prosinci, pak se stěhovalo studio a od února na ní intenzivně pracujem, kromě koncetrů a odpočinků na dovolené. :) Hlavně jsme se snažili o mnohem lepší nálady, atmosféry a aby to působilo trošku samozřejměji.

V Incheba Areně budete hrát 15.listopadu koncert na oslavu 15let existence, zmínili jste se také o hostech. Prozradíte, kteří se po vašem boku ukážou na podiu?
M: Hosty teď intenzivně řešíme, nechceme, aby se to obešlo bez nich, když jsme je naslibovali. I když to vlastně můžem, když se deska jmenuje Sliby & Lži.. Ale vzhledem k tomu, že to jsou známé osobnosti, které mají své pracovní aktivity, doufáme, že se aspoň některým znich podaří dorazit. Chtěli bychom tam mít Jamese Hetfielda (Metallica, pozn. red.), ale ten zrovna nemohl. :D Takže zatím pátráme.

Máte nějaké oblíbené místo, kde hrajete nejraději?
L: To je zajímvavá otázka, když jsme se o tom bavili s kapelou, každý z nás to má trošku jinak a neshodneme se.
M: Dřiv jsme hodně vyzvedávali Malou Skálu, když se tam odehrávala Benátská Noc, ale to teď skončilo, je to jinde, my jsme tam letos ani nehráli. Máme rádi takové středně velké, regionální festiválky, ty si užíváme. Ale v současnosti nemáme žádnou TOP. Hodně se to mění, protože přijedeme někam, kde se nám loni hrálo skvěle a teď to úplně všechno nevyjde.
L: Ale těšímě se do tý Prahy. Je to naše kolíbka, ale člověk má z toho vždycky trochu ztaženou prdel. :)

Vzpomínáte si na váš první koncert?
L: První koncert se uskutečnil, když s námi ještě nehrál Martin (bubeník, pozn. red.). Sešli jsme se v klubu s příšerným názvem Modrá Ústřice na libeňském ostrově. Vypadalo to dost divně, protože já jsem hrál převlečenej za ženskou, byl jsem v sukni a namalovanej, Pert byl omotaný průhlednou páskou a basák měl celej ksicht zafačovanej červenou lepící páskou. Byla to strašná záležitost, ze které prý existuje videozáznam. Nemůžeme ho vůbec najít a asi doufám, že ho nikdy nenajdeme. :)

Jaké CD v této době nejraději posloucháte?
L: Já poslouchám pořád poslední CD Ozziho Osbourna, nebo Five Finger Death Punch.
M: Nemám teď nic vyloženě oblíbeného. Když přijdu domů a jsem v bujaré náladě, pustím si něco na youtubu apod. Poslouchám spíš rádio v autě, teď tam mám naladěnou Evropu 2.
L: Ježiš.

Jaký je váš největší životní sen?
M: Chtěl bych, aby na Škwor chodilo stabilně pár tisíc lidí a zahrát se jednou za 14 dní dobrej koncert s plnou náloží a technockou podporou.
L: Já to mám podobně. K tomu mám ještě takové malé studio, u kterého bych chtěl, aby mi dobře šlapalo.

Četla jsem, že někdo z vás má ještě jinou práci. V jakém oboru, smím-li se zeptat?
L: Já jsem donedávna něco málo měl, ale kvůli CD jsem teď všechno odsunul.
M: Já podnikám v realitách.

Chodíte na koncerty jako diváci? Na jakém jste byli posledně?
L: Občas se jdeme podívat s celou kapelou. Naposledy to bylo na Metallice a nebylo to vůbec špatný. :) A my dva s Martinem nebo s partnerkama chodíme i na českou produkci občas.
M: Vždycky když nás někdo vytáhne, tak vezmem babu a jdeme se někam podívat. Pak jsme z toho akorát nasraný 14 dní, protože to stálo za hov*o.
L: Já nasranej nejsem! Těším se třeba na Radůzu.

S kým byste si chtěli někdy zahrát?
M: Asi Rammstein :)

Máte nějaké motto, kterým se řídíte?
M: Přej a bude ti přáno.
L: Všechno, co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. A moc mi to nejde :)
M: No, tak to si napiš hned teď někam na zeď!