DWD.cz

Začneme trochu zeširoka. Pipes and Pints mají prakticky už od svého vzniku pevné místo na poli české hudební scény. Těžko říci, zda to bylo kvalitní společností, v níž se kluci kolem Mika Syca ocitli už na prvních vystoupeních, nebo debutovým albem „Until we die“, s jehož pomocí si podmanili jakousi „dudovou“ skupinu fanoušků, která u nás měla jen Benjaming band a začínající Curlies. Netrvalo dlouho a se svojí show projeli Anglii, Rusko, a kvantum evropských států v rámci evropského turné.

Vraťme se ale k samotné desce, kvůli níž tu jsme. Inspirativní název Found  & Lost vzešel dost možná ze složité situace, v níž se kapela ocitla po odchodu Mika a jeho následném návratu. Ve skutečnosti už z prvního poslechu je však jasné, že k žádnému „ztracení“ nikdy nedošlo. A pokud ano, nalezení se odehrálo bez ztráty kytičky. Svou druhou desku kapela zabalila do řekněme „punkově“ vyhlížejícího rozevíracího obalu na obě strany s obrázky všeho možného, co k sobě kapela pojí. Najdete tam od nášivky „Loud Pipes save lives“ přes Boss distortion a trsátka až po dřevěnou ruskou matrjošku.

O samotné kvalitě nahrávky v celku nemá smysl mluvit. Mix Dariana Rundalla je opravdu znamenitý a i přes množství nástrojů s bijícími se frekvenčními pásmy zamíchal nahrávku tak, aby měla svou vlastní osobnost a nezaměnitelný charakter. Dokonale adaptovaný feeling zahraničních kapel celé desce dodal Mika Jussila z Helsinského Finnvox studios. Samotný Mika má už na svědomí více než 5500 zmasterovaných alb, což zákonitě dokazuje jistý nadstandardní level kvality.

Osobitost hudebního pojetí je samozřejmě u mnohých kapel kámen úrazu. Pustíte si první track, jste nadšený/á. Pokračujete druhým s lehce polevujícím nadšením a než dotočíte desku do konce, nevšimnete si, že Vám hraje už potřetí. Je to samozřejmě problém mnoha interpretů, kteří se drží svojí škatulky nebo vystupují s dominantním charakteristickým rysem. V případě Pipes je to Mikův zpěv, podle něhož je vždy bezpečně poznáte. A je to právě to, co Pipes odlišuje od ostatních dudáckých band. Zamilujte si Mikův hlas a nebudete chtít už nic jiného. Nabízí se samozřejmě hodnocení kvality zpěvu, rozsahu, a tak dále a tak dále, ale to, myslím si, není předmětem ani smyslem zprávy, kterou chtějí Pipes svou hudbou vypustit do světa.

Jako kytarista jsem si liboval v partech, na kterých si dal Tomáš Novotný záležet. Obzvlášť písnička Warpath 82 je takříkajíc „libová“. Při natáčení si museli pánové s kytarovým zvukem evidentně vyhrát, protože dosáhli toho, co bych od kapely jako Pipes čekal. Agresivní masivní zvuk, který však v celkovém dojmu nepřekáží, vyjadřuje svoji plnost v celém rozsahu, ale zároveň dává průchod detailům. Nicméně po několikanásobném poslechu celé desky jsem postrádal trošku výraznější kytarové sólo, nebo alespoň prolnutí s dudovou linkou, které se doslova nabízí.

V některých písničkách jsem byl trochu zklamán jednohlasnou kytarovou a basovou linkou, o to však příjemnější jsou úseky baskytarových vyhrávek (např.: Calling me). Díky tomu žádná z písní na 11 trackovém CD nepůsobí zbytečně přeplácaně a nenabízí posluchači nehodící se „nástrojové onanie“. U songu „Never let you down“ jsem se při prvním poslechu trochu vyděsil dost nápadnou podobností základního kytarového riffu s profláklým válem Ramones (Blitzkrieg bop), ale čím déle jej poslouchám tím se podobnost vytrácí. Takže lidově cajk;).

A jak shrnout desku jako celek?
Nejslabším trackem z celého alba je „One connection“, kterému jsem nepřišel na chuť ani po 8 opakováních. Pro mě zbytečné použití klasického, oposlouchaného, burcujícího a hlavně tisíckrát zkopírovaného „Hey, ho“ mi zkrátka nedovolilo udělat si nezávislý názor. Naopak nejvíce mě oslovil již dříve zmíněný song „Warpath 82“ a samozřejmě pilotní song desky „found&lost“. Druhý jmenovaný ne však kvůli své nahrávce, která sama o sobě není ničím podstatným zajímavá, ale zejména díky live vystoupení, na němž to všechno zkrátka funguje úplně jinak. A doporučení těm, kteří o koupi desky uvažují? Běžte na koncert, užijte si Pipes se vším všudy tak, jak se Vám z podia dají a kupte si desku. Vždy, když ji vytáhnete, pustíte, vybavíte si live, na které se nezapomíná… mám-li se pro puntičkáře vyjádřit v číslech, albu Found  & Lost kapely Pipes and Pints by slušelo velmi příznivých 73% ze sta.